Vickers .50

Vickers .50
Vickers .50 Mark III ve čtyřhlavňové lafetaci na torpédoborci HMS Vanity v roce 1940
Typ	těžký kulomet
Místo původu	Spojené království Spojené království
Historie služby
Ve službě	Spojené království: 30. léta – polovina 50. let 20. století[1]
Používána	Spojené království Japonské císařství Irsko Turecko Sovětský svaz Čínská republika Siam
Války	Druhá světová válka
Historie výroby
Navrženo	1926[2]
Výrobce	Vickers
Výroba	od 1926[2]
Vyrobeno kusů	12 500 pro Royal Navy[1][2] 1000 Mark V pro britskou armádu[1]
Varianty	Japonsko: 12mm kulomet typu HI
Základní údaje
Hmotnost	samotná zbraň bez chladicí kapaliny: 25,4 kg samotná zbraň s chladicí kapalinou: 28,1 kg čtyřhlavňový komplet Mark III: 1170 kg[2]
Délka	cca 890 mm (bez tlumiče zášlehu)[2]
Délka hlavně	794 mm[2]
Typ náboje	Jednotný .5V/580[1] Délka náboje: 81 mm[1] Hmotnost náboje: 83 g[1] Hmotnost projektilu: 37,5 g[1]
Ráže	12,7 mm[2][1]
Princip střelby	zákluzem hlavně[2]
Zpětný ráz	32 mm[2]
Kadence	Mk III: 700 ran/min teoreticky[1]
Úsťová rychlost	cca 750 m/s[1]
Účinný dostřel	730 m[2]
Maximální dostřel	4570 m[2]
Zásobování municí	Bubnový zásobník na 200 nábojů[2][1]

Vickers .50 byl těžký kulomet, který vznikl roku 1926 ve Velké Británii zvětšením ráže původního 7,7mm kulometu Vickers .303. Nový kulomet měl ráži 12,7 mm a hlaveň délky 62 ráží. Zbraň byla poháněna zákluzem hlavně. Používal náboj 12,7 × 99 mm, který byl méně výkonný, než přibližně tou dobou zavedený americký .50 BMG.

Kulomet existoval v pozemní, letecké (nezavedena) a námořní verzi, přičemž nejpočetnější byla právě námořní verze Mark III pro Royal Navy, které bylo vyrobeno 12 500 kusů. Čtyřhlavňová Mark III byla hlavní protiletadlovou zbraní krátkého dosahu na lodích Royal Navy na počátku druhé světové války.^[1]

V japonském císařském námořnictvu byl přijat do služby jako 12mm kulomet typu HI.^[2]